Domů Aktuality Klimatická krize roztápí třetí světový pól

Klimatická krize roztápí třetí světový pól

613
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Klimatická krize zahřívá třetí pól světa způsobem, který by v brzké době mohl znamenat vážné problémy s nedostatkem vody pro Tibet a okolní regiony.

Podle odvorníka specializujícího se na hory a permafrost může globální klimatická krize oteplit Tibetskou náhorní plošinu a zbytek Himálaje do konce století až o 4,5 ° C až 5 ° C, což velmi ovlivní životy lidí v Tibetu a celém Himálajském regionu.

Oblast zahrnující Tibetskou náhorní plošinu, Himálaje a pohoří Karakoram je nazývána třetím pólem, protože má největší zásoby ledovcového ledu mimo severní pól a Antarktidu.

“Výzkumy ukazují, že oblast by mohla do konce století ztratit asi dvě třetiny objemu ledovců, což ovlivní klima a změní dodávky vody pro lidi žijící v horách nebo v jejich blízkosti”, řekl Joseph Shea, odborník na kryosféru na University of Northern British Columbia.

“Uvidíme změny v horských sněhových vrstvách. Více tání permafrostu. Tyhle věci budou mít obrovský dopad na lidi, kteří žijí v regionu a je nemožné tomu zabránit. “

Poslední zpráva IPCC ( Mezivládní panel pro změny klimatu ) o regionu uvedla, že sníh na horách začne čím dál více nahrazovat  déšť. To znamená, že bude méně vody uloženo v ledu, který na jaře roztává a zásobuje zemědělce vodou, když ji nejvíce potřebují k pěstování svých plodin.

Voda z roztaveného sněhu a ledu tvoří kolem 70% toku velkých řek během jarních a podzimních sezón. Změny klimatu by však mohly znamenat, že nejvíce vody poteče na zemědělce v zimě, kdy to potřebují nejméně.

“Oteplování by mohlo mít za následek mírnější zimy a více možností pěstování plodin, ale narušení toků řek by také mohlo způsobit nedostatek vody, což bude mít dopad zejména na zemědělce a nejchudší společnost”, uvedl Shea.

“Změny v zásobování vodou by mohly lidi přimět k tomu, aby začali migrovat z hor,” řekl Shea a dodal: “Pokud nemáte vodu, co budete dělat? Už tam nemůžete zůstat.”

“Díky rostoucím teplotám dochází k tání permafrostu, který pokrývá velké plochy tibetské náhorní plošiny, což umožňuje snadnější prosakování vody do půdy a pravděpodobně snižuje toky řek přes suchou Tibetskou náhorní plošinu. Budovy, železniční tratě a další infrastruktura postavená na permafrostu by mohla být poškozena nebo zničena”, uvedl Shea.

Nina Holmelin, výzkumnice v Centru pro mezinárodní klimatický výzkum (CICERO) v norském Oslu, která se specializuje na adaptaci člověka na změnu klimatu, v roce 2013 napsala dokument, který se zabýval dopady změny klimatu na zemědělské komunity v Nepálu. “V zemědělském systému existuje adaptivní kapacita a flexibilita, ale hlavní překážkou a hrozbou je dostatek vody v pravý čas,” řekla Holmelin a dodala: “Nové klimatické predikce nevypadají vůbec dobře a představují vážnou hrozbu pro pěstování potravin.”

Vědci již dříve informovali o zrychlování migrace z horských pastvin na Tibetské náhorní plošině kvůli změně klimatu. Populace ve vysokohorské Asii mohou být zvláště zranitelné nedostatkem vody, který za poslední století zabil v regionu více než šest milionů lidí. Joseph Shea řekl, že klimatická krize může také způsobit další změny na třetím pólu světa.

V roce 2016 se dva ledovce poblíž jezera Aru Co v západním Tibetu zhroutily do dvou měsíců od sebe, a to výzkumný pracovník radarových aplikací v kryosféře Silvan Leinss popsal jako něco, co jsme „nikdy předtím neviděli”. Jeden kolaps ledovce je považován za „mimořádně vzácný”, ale nikdo si nepředstavoval, že by mohli nastat dva do dvou měsíců od sebe, uvedl Leinss v online článku o této události. První kolaps ledovce zabil devět pastevců a stovky zvířat.

Existují teorie, že obě události byly způsobeny srážkami, které pronikly do ledovců a způsobily jejich kolaps. Shea dodal, že to je známka toho, že se v horách dějí jedinečné a potenciálně nebezpečné změny v důsledku změny klimatu.

Část oteplování na třetím pólu může být způsobena regionálním znečištěním pocházejícím z oblastí, jako je Indogangžská nížina, ale Shea věří, že je to většinou důsledek globálních emisí CO2, zejména více než století znečišťování největšími průmyslovými zeměmi na světě.

Guardian v září informoval, že výzkum zaštítěný světovými klimatickými vědci zjistil, že závazky ke snížení emisí je třeba alespoň ztrojnásobit, aby byly splněny cíle Pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

Zpráva uvádí, že současné plány povedou k průměrnému celosvětovému nárůstu teploty mezi 2,9 ° C a 3,4 ° C do roku 2100, což by pravděpodobně způsobilo devastující změny klimatu.

Zdroj: freetibet.org