Domů Aktuality Nobelova cena za laskavost

Nobelova cena za laskavost

452

Alfred Bernhard Nobel byl švédský chemik. Jeho mladší bratr Emil zahynul v roce 1864 při práci s nevypočitatelným nitroglycerinem. Tehdy se Nobel zapřísáhl, že učiní práci s nitroglycerinem bezpečnější. Jeho práce byla završena vynálezem výbušniny v té době nezměrné síly. Hledal název, který by zněl univerzálně a přitom vystihoval charakter látky. Napadl ho řecký výraz pro sílu a moc – dynamis. Tak se zrodil dynamit.

Díky dynamitu, dalším 355 patentům a podnikatelskému umu Alfreda Nobela vznikla neobvyklá cena spojená s udělením finanční odměny. Nobel ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Dnes je Nobelova cena obecně považována za nejvyšší ocenění, jakého může umělec, vědec nebo státník dosáhnout. Uděluje se v oborech: fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura, mír; dále se také nově uděluje za ekonomii.

Nobelovu cenu za mír mohou dostat jedinci i organizace. Před 30 lety ji 10. prosince 1989 obdržel čtrnáctý dalajlama Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho – duchovní a světský vůdce Tibetu.

Nominace v devítkovém roce byla hodně symbolická. Toto číslo hraje v životě dalajlamy zajímavou roli. V roce 1939 byl přiveden do Lhasy, kde byl o rok později prohlášen hlavou tibetských buddhistů. Rok 1949 – pod záminkou mírového osvobození přišla do Tibetu čínská armáda. Vzhledem k narůstajícím problémům musel už ve věku šestnácti let převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z jeho funkce dalajlamy. Neblahý byl rok 1959, kdy po tibetském povstání musel dalajlama opustit zemi a uchýlit se do indického exilu. V roce 1969 překvapil Tibeťany, když prohlásil, že o zachování funkce dalajlamy, která je více než tři století stará, musí rozhodnout tibetský lid. Dalajlama vyvíjel velké aktivity ve věci jednání s čínskou stranou. První delegace exilových hodnostářů navštívila Tibet až v roce 1979. Další jednání však byla neúspěšná.

„Moje náboženství je velmi prosté, je jím laskavost“ říká Jeho svatost 14. dalajlama. Dlouhá desetiletí “bojuje” nenásilnými prostředky za autonomii Tibetu a snaží se jednat s Čínou o napravení situace dialogem. Na celém světě je uznávanou osobností a bývá zván na mezinárodní setkání, státní návštěvy, na jednání týkající se různých politických a náboženských záležitostí.

Za peníze, které k Nobelově ceně dostal, a z příspěvku jednoho japonského mecenáše, nechal dalajlama postavit v Dharamsale nové tibetské kulturní středisko zvané Norbulinkský institut. Jedním z úkolů tohoto institutu je podpora dialogu mezi různými kulturami a náboženstvími. Tímto krokem a vlastně celým svým životem naplňuje podmínku udělení Nobelovy ceny za mír, tj. aby osoba „vykonala co nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.

Petr Ďásek