Himálajem za Tenzinem #6 – Nocujeme v areálu chrámu

Himálajem za Tenzinem #6 – Nocujeme v areálu chrámu

353
Sdílejte
Výprava s krávou

Pět statečných cestovatelek se vydává do Himálaje. Jejich cílem je klášter Ki v údolí Spiti. Zde žije malý tibetský mnich Tenzin – adoptivní syn jedné z cestovatelek. Zvládnou náročnou cestu a indický životní styl? #himálajemzatenzinem

Probouzíme se do krásného rána. Včerejší poměrně nevlídná deštivá tvář Narkandy je pryč, dnes si tu připadáme, s nádherným výhledem z našeho penzionu, jako v Alpách (tedy pokud nevnímáme tradiční indický způsob zacházení s odpadky, které se prostě vyhodí pod balkon nebo podél silnice). Tento den  z větší části opět prožijeme na cestě do Sarahanu. Krajina je však natolik zajímavá a malebná, že doby strávené v autě vůbec nelitujeme.

Snídani tentokrát pojímáme jako piknik u silnice. Tenzin z auta vynosil malé koberečky a odněkud vyčaroval toustový chléb, marmeládu, nutellu a ořechové máslo. Všechny jásáme, neboť si potřebujeme odpočinout od ostře kořeněných jídel, které nás doposud provázely od snídaně až do večeře, navíc máme po včerejší vrcholové túře zvýšenou chuť na sladké. Kocháme se pohledy do údolí pod námi a působíme trochu jako zjevení pro indické řidiče, kteří nás tu v autech i náklaďáčcích míjejí,  a skoro každý druhý troubí na pozdrav.

Přestože se pohybujeme v horách, tak krajina je zatím docela hodně osídlená, projíždíme spoustou malých měst a vesniček. Domy jsou roztroušené po krajině i na docela nepřístupných místech, takže se v duchu ptám, jak se k nim majitelé asi dostávají a zda tam vede silnice. Po několika hodinách jízdy se dostáváme do cíle dnešního dne, městečka Sarahan, jenž nás vítá spoustou barevných tibetských praporků. Ptám se Tenzina, jestli tady už žijí Tibeťané, ale jeho odpověď zní ne. Území, kam míříme za mnichy a kláštery je stále ještě dva dny cesty od nás.

KlášterHned po příjezdu si dáváme v krásné restauraci s výhledem oběd a také pivo, které bude jediným a posledním pivem během našeho výletu do Indie. Cena při placení za oběd je díky pivu astronomická, chuť piva až tak vynikající není, takže se později zase ochotně vrátíme k čaji a vodě. S plnými žaludky vyrážíme prozkoumat městečko. Dominantou je zde starý dřevěný hinduistický chrám, který je opět zasvěcen bohyni Kálí. Čtením průvodce zjišťujeme, že je to místo s hrůzostrašnou historií. Celkem donedávna se tu konaly zvířecí oběti (než byly současnou indickou vládou zakázány) a ve vzdálenější historii to byly i oběti lidské. Centrum chrámu tvoří dvě starodávné dřevěné věže, které jsou obehnány souborem dalších zdobených dřevěných budov s ochozy. A v tomto komplexu, připomínajícím historický skanzen, budeme dnes v noci přespávat. Naše pokojíky se zámkem na petlici jsou v patře přístupné z jakési pavlače a jejich součástí je standartní indická koupelna, ve které se tentokrát bojím položit i jen ručník. Podaří se mi odchytit pár pavouků a vynést z pokoje, bohužel ten největší a nejstrašidelnější mi kamsi unikl a v šeru pokoje se mi ho nedaří najít. Batoh s věcmi raději nebudu vybalovat a naopak jej zabalím do cestovního obalu, aby se mi tam nějaký osminohý přítel neusídlil. Na stropě svítí jedna žárovka o výkonu asi 10 wattů, ale každou chvíli je zde výpadek proudu, což je trochu komické, neboť Sarahan je skoro v sousedství hydroelektrárny a řeka teče stále.

Venku je ještě denní světlo a tak vyrážíme na obhlídku chrámů. U vchodu odkládáme obuv, předepsaná je zde také pokrývka hlavy a nesmí se fotit, čehož jsem si nevšimnula, takže jako jediná z výpravy mám i dvě fotky z nádvoří chrámu. Jsme všichni zvědaví, co ukrývají dvě veliké věže. Je trochu zklamáním, když zjišťujeme že, kromě kabelů a elektrické rozvodny, jsou úplně prázdné. Hlavní atrakcí je zde malý starodávný obraz bohyně, který se nachází v jedné z menších budov vedle věží. V místnosti jsou nízké stropy a šero, že si jej není možné ani pořádně prohlédnout.

Odpoledne je pošmourné počasí, takže se místo většího výletu pouštíme do průzkumu obchůdků na místním trhu. Nacházíme se v oblasti, pro kterou je typická ruční výroba vlněných šál s vetkávanými motivy. Šály se liší svými vzory, podle údolí, ve kterém byly vyrobeny, navíc je možné si vybrat mezi vlnou z ovcí či jaků. Vzorů je nepřeberně, cenové rozpětí od levných až po velmi drahé, a nás se pomalu zmocňuje nákupní horečka. Zkoušíme samozřejmě smlouvat, což jde některým z nás lépe a někomu vůbec ne, ale nakonec všechny účastnice odcházíme s nějakým pěkným úlovkem. Ač nikdo z nás nechtěl moc utrácet, protože nejsme ještě ani v polovině výpravy, tak máme radost z pěkného místního suvenýru.

Klášter

Venku se mezitím začalo šeřit, věže chrámu začaly barevně svítit a k našemu velkému překvapení hrají i jakési diskotékové indické melodie, takže spíše než svatostánek teď připomínají atrakci lunaparku. V tuto chvíli jsme tím pobavené, protože ještě netušíme, že věže budou v našem sousedství s malými přestávkami, kdy vypadne proud, vyhrávat téměř celou noc. Tenzin nás vede někam na večeři. V poledne jsme utratili docela dost peněz za luxusní oběd v restauraci a večeřet budeme pro změnu v místním malém bistru, kde jsme kromě množství much jedinými hosty. Majitel bistra pro nás vymyslel polévku s rýžovými nudlemi v plastových miskách a čaj. Nevím, jestli na nás testuje, jaké množství chilli je schopen Evropan snést, ale tentokrát své porce nedojídají ani Tenzin s Hamu, protože i na ně je večeře příliš pálivá.

Navíc se celé bistro ponořilo do tmy, zase nejde elektřina. Pobaveně klopýtáme potemnělou ulicí do chrámového komplexu a málem zakopáváme o krávu, která si usmyslela, že nejlepší je přenocovat uprostřed silnice. Potmě se snažíme odemknout středověké zámky našich pokojů a přemýšlíme, o čem se nám bude na tomto zvláštním místě v noci zdát.

Přečtěte si předchozí část: Himálajem za Tenzinem #5 – Túra na Hatu Peak

Přečtěte si následující část: Himálajem za Tenzinem #7 – Mlhu a mraky střídá nádherný výhled

Vzdělání buddhistických mnichů v severní Indii můžete podpořit svým zapojením se do Adopce ProTibet a adoptováním malého buddhistického mníška. Děkujeme. #adopceprotibet

Adopce ProTibet